Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli škole a nemoci dostala do nečekaného čtenářského skluzu, rozhodla jsem se i letos podstoupit svůj soukromý maraton.
Původně jsem s ním chtěla začít již o týden dříve, ale po prvním dnu, kdy jsem se trápila s Erebosem, který mě tak neuvěřitelně nebavil a nedokázal moji pozornost udržet déle, jak pár stran, jsem ho odložila o další týden. Stejně se pak ukázalo, že bych na čtení neměla čas, poněvadž jsem byla neustále odvolávána k jiným věcem.
Maraton jsem tedy zahájila v pondělí 15.06. 2015. Jeho cílem se ovšem nestalo pokořit vytyčený počet stran, ale spíše počet jednotlivých svazků. Pokud totiž chci během roku zvládnout přečíst 100 knih, na počtu stran nakonec nezáleží. Navíc jsem se rozhodla, že se pro maraton pokusím využít ne sedm, ale rovnou deset dnů.
Kromě extrémního čtení jsem se ale také rozhodla maraton využít k "čitatelskému znovunabuzení". I přesto, že mám totiž na čtení čas, nemohu se k němu nijak dokopat. A je úplně jedno, že se mi na poličkách skví jeden zajímavější titul vedle druhého. Prostě to nějak nejde.